Kostel svatého Vojtěcha (Ústí nad Labem)
| Kostel svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem | |
|---|---|
 Vstupní průčelí kostela | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Obec | Ústí nad Labem |
| Souřadnice | 50°39′32,86″ s. š., 14°2′31,8″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická, arciděkanství Ústí n. L.; kostel užívá pro bohoslužby řeckokatolická církev, viz dále: |
| Diecéze | Apoštolský exarchát v České republice |
| Děkanát | Liberecko-chomutovský děkanát (protopresbyterát) |
| Farnost | Řeckokatolická farnost v Ústí nad Labem |
| Status | farní kostel |
| Užívání | bližší informace o bohoslužbách |
| Současný majitel | Klášter dominikánů Ústí nad Labem |
| Zasvěcení | svatý Vojtěch |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Octavio Broggio |
| Stavební sloh | baroko |
| Výstavba | před rokem 1186 |
| Specifikace | |
| Délka | 43 metrů |
| Šířka | 20,5 metrů |
| Umístění oltáře | na jihovýchod |
| Stavební materiál | kámen, cihly, zdivo |
| Další informace | |
| Adresa | Hradiště 97/4, Ústí nad Labem |
| Kód památky | 42740/5-265 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel svatého Vojtěcha je římskokatolickou stavbou nacházející se v centru města Ústí nad Labem pod Mírovým náměstím, v současnosti ale převážně sloužící řeckokatolickým bohoslužbám.[1][2] Je dominantou města a významným zástupcem barokní architektury na severu Čech. Dominikánský klášter s kostelem sv. Vojtěcha je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o kostelu zasvěceném sv. Vojtěchu pochází z 23. dubna 1186, kdy zde kníže Bedřich provdal svou dceru za syna míšeňského markraběte Oty. Po husitských válkách se zde začalo přijímat podobojí. Po požáru z roku 1538 byl zničený kostel znovu obnoven a v roce 1555 opětovně zastřešen. V roce 1617 pozval katolický purkmistr Arnošt Schösser z Emblebenu do města řád dominikánů, čímž se sv. Vojtěch stal klášterním kostelem. Poslední bohoslužby sloužené v češtině se zde sloužily snad roku 1626. Jejich obnovení si vymohli na litoměřickém biskupství ústečtí Češi až roku 1881. V letech 1715 až 1730 prošel kostel rozsáhlou přestavbou v barokním stylu pod taktovkou italského architekta Octavia Broggia. V letech 1928 až 1930 prošel kostel kompletní obnovou. Nicméně klášter vedle kostela stále upadal a tak byla komunita dominikánů v roce 1935 zrušena a je v letech 1935-1945 vystřídali obláti. Po odchodu oblátů v roce 1945 se kláštera ujali opět dominikáni.[4] V následujících letech 2. světové válce, zvláště po Akci K, pak opuštěný kostel sloužil dlouhá léta jako skladiště, díky čemuž došlo k devastaci nejen vnitřních prostor, ale zejména mobiliáře. Dalších oprav se dočkal až v roce 1970, kdy byl interiér zbaven výzdoby a došlo k instalaci krnovských varhany, které jako druhé největší v České republice navrhli profesoři Jiří Reinberger a K. Hron. Poslední opravy poté proběhly v 90. letech 20 . století, kdy byl kostel po vrácení řádu dominikánů upraven pro výstavní účely. Od roku 2017 slouží jako farní chrám řeckokatolické farnosti.[5]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Původně románský kostel prošel rozsáhlou barokní přestavbou v letech 1715 až 1730. Architekt Octavio Broggio, při úpravě nerespektoval původní orientaci a jižně orientované kněžiště se z části ocitlo před hradební zdí a hlavní průčelí se obrátilo směrem k městu. Obdélná jednolodní stavba s pravoúhle uzavřeným presbytářem má dvě hranolové věže v nárožních ústupcích po stranách. Věže završují nízké jehlanovité střechy. Okna jsou pravoúhlá a v nejvyšším patře polokruhová. Trojdílné patrové průčelí je členěné mezipatrovou římsou, členěnými pilastry a dvěma pásy zaklenutých oken. Štít s volutami završuje nízký fronton, nad kterým byl roku 1992 znovu vztyčen kříž. portál završuje segmentový rozeklaný nástavec a nika se sochami světců. V bočních polích jsou umístěny sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které byly roku 1722 zhotoveny na náklad císařského rychtáře Ignáce Arnolda z Dobroslavy a jeho manželky. V dolním patře se poté nachází sochy sv. Vojtěcha a řádových světců sv. Dominika a sv. Tomáše, které byly osazeny později. V závěru presbytáře se nachází zazděné okno se segmentovou nadokenní římsou a dvojice postranních nik se štítovými římsami. Presbytář a loď jsou sklenuty plackou a mají zazděnou kruchtu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Klášterní kostel sv. Vojtěcha, Ústí nad Labem [online]. Litoměřice: Biskupství litoměřické [cit. 2023-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Sobota 12.6. - přesunutý svátek sv. Vojtěcha [online]. Římskokatolická farnost - arciděkanství Ústí nad Labem - farní obvod Ústí nad Labem [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 154949 : Klášter dominikánský s kostelem sv. Vojtěcha, Ústí nad Labem-centrum. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, ISBN 978-80-7195-121-6, str. 199.
- ↑ Liberecko-chomutovský děkanát (protopresbyterát): Děkan (protopresbyter) [online]. Apoštolský exarchát řeckokatolické církve v ČR [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Dějiny města Ústí nad Labem. Město Ústí nad Labem: 1995.
- Kaiserová, Kristina: Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Albis International pro Římskokatolickou farnost Ústí nad Labem - arciděkanství, 1999. ISBN 80-86067-27-0
- KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. VII. díl, Str-U. Praha: Libri, 2008. 991 s. ISBN 978-80-7277-041-0. S. 926–927.
- POCHE, Emanuel, (red.). Umělecké památky Čech 4. Praha: Academia, 1982.
