Benutzer:Wolfgang Burkart/Liste der Paläste in Brünn

aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie
Zur Navigation springen Zur Suche springen
Dieser Artikel (Liste der Paläste in Brünn) ist im Entstehen begriffen und noch nicht Bestandteil der freien Enzyklopädie Wikipedia.
Wenn du dies liest:
  • Der Text kann teilweise in einer Fremdsprache verfasst, unvollständig sein oder noch ungeprüfte Aussagen enthalten.
  • Wenn du Fragen zum Thema hast, nimm am besten Kontakt mit dem Autor Wolfgang Burkart auf.
Wenn du diesen Artikel überarbeitest:
  • Bitte denke daran, die Angaben im Artikel durch geeignete Quellen zu belegen und zu prüfen, ob er auch anderweitig den Richtlinien der Wikipedia entspricht (siehe Wikipedia:Artikel).
  • Nach erfolgter Übersetzung kannst du diese Vorlage entfernen und den Artikel in den Artikelnamensraum verschieben. Die entstehende Weiterleitung kannst du schnelllöschen lassen.
  • Importe inaktiver Accounts, die länger als drei Monate völlig unbearbeitet sind, werden gelöscht.
Vorlage:Importartikel/Wartung-2023-07
Název Obrázek Část města a adresa Stručný popis
Tvrz v Královské zahradě (Území sv.Anny, dnes k-ú.Staré Brno) Staré Brno, Pekařská Někdejší hospodářské středisko zeměpanského dvora na Starém Brně, které vzniklo ok. r. 1304 v souvislosti se založením kláštera dominikánek Janem Lucemburským[1]. Tvrz patrně zanikla před Třicetietou válkou a dnes můžeme pouze odhadovat její jednoduchou podobu a dohadovat se o přesné poloze.
Dietrichštejnský hraběcí palác (dolni), resp. Salmovský (Salmův) nebo také palác Salm-Reifferscheidtů
Salmův palác
Masarykova 31 Hraběcí (Dolní) palác na nároží Masarykovy a Josefské ulice býval označován za nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Oproti významnějšímu "knížecímu" na Zelném trhu byl zván ""hraběcí" nebo jinak podle polohy "Dolní". Později ve vlastnictví rodiny Salmů. Dnešní budova navazuje na předchozí stavbu, některé části zůstaly zachovány ze starého paláce.
Palác Dubských[2]
Palác Dubských
Porcelánový pokoj v Muzeu užitého umění ve Vídni
Česká 1
Barokní palác ze začátku 18. stol. na nároží ulic České, Středovy a Veselé. Portál s postavami Herkula a Mercura a nahoře pilíře, nesoucí balkon tvořily hlavní dvoupatrovou fasádu o sedmi okenních osách do České ulice. Palác je uváděn v souvislosti s proslulým porcelánovým pokojem hraběte Qiudo Dubského.[3]. Palác byl zbořen r. 1914 na jeho místě místě stojí dům, známý existencí proslulého bufetu Sputnik.
Palác Mitrovských
Palác Mitrovských
Jediný volně přístupný pozůstatek po paláci, který stál na nám. Svobody
Portál v Biskupském dvoře
náměstí Svobody 6 Palác na nároží náměstí Svobody a ulice Běhounské, jehož celá fasáda byla pokryta bohatým štukovým dekorem. Dvoupatrová fasáda o osmi (sedmi) okenních osách se středním rizalitem, jehož hlavní osa je zdůrazněna balkónovým portálem, sdru­ženým vstupem na balkón a sdruženými okny v druhém poschodí. Portál byl po zboření paláce v r. 1901 přenesen do Biskupského dvora a tvoří vstup do d´Elvertova křídla.
Althanský palác Kobližná 3 Rozsáhlý dům na rohu Kobližné a Kozí ulice byl stavebně připojen k nadačnímu Ústavu šlechtičen Marie Školské. Za 2. světové války značně poškozen bombardováním, odstraněn po válce. Dnes na tomto místě stojí moderní budova Komerční banky.
Kounicův palác na nám. Svobody
Kounicův palác nalevo
nám. Svobody 21 Na místě dnešní Komerční banky, která vznikla v letech 1930 – 1931, stál palác Kouniců.
Lichtenštejnský palác na nám. Svobody
nám. Svobody Autorem barokního paláce Kryštofa Pavla z Lichtenštejnu-Kastelkornu na západní nároží tehdejší Hřbitovní uličky do nám. Svobody byl Jan Křtitel Erna. Musel na začátku 20. století ustoupit nově proražené Rašínově třídě.
Belcrediho palác na výše uvedené fotografii částečně viditelný zcela vpravo nám. Svobody Postaven po r. 1778 pro hraběte Antonína Belcrediho. Přestavěn na sklonku 18. století a podruhé na počátku 19. století. Na začátku 20. století musel ustoupit nově proražené Rašínově třídě.[1]
Widmanovský palác
Portál z Widmanovského paláce ve dvoře školy na ul. Rašínova
ul. Jakubská, ul. Rašínova Tzv. Widmanovský šlechtický palác patřil královopolské kartouze. Byl zbořen v roce 1887 při přestavbách historického jádra města Brna. Na pozemku tohoto domu a zbořeného kostela sv. Mořice dnes stojí novorenesanční budova, která nesla jméno Německá dívčí měšťanská škola korunní princezny Štěpánky.

Z paláce zůstal portál, který je chráněn jako památka.

Palác barona von Freyenfels Poštovská Palác stál na místě Pasáže Alfa, postavené ve 30. letech 20. století.
Palác Serenyiů
Portál na zámku v Lomnici
Panská Ze starého šlechtického paláce, který stál v ulici Panské 6-8,[4] se zachoval renesanční portál, který po zbourání paláce přenesen k areálu zámku v Lomnici u Tišnova. Barokní fasáda měla tři nadzemní patra a byla vybavena čtyřmi zdvojenými osami oken, oddělenými pilastry.
Palác Flesche von Brunningen Milady Horákové 1a Nedochovaná realizace měšťanského paláce architekta Heinricha von Ferstela byla postavena v l. 1862-1867[5] pro podnikatele v cukrovarnictví a pivovarnictví Isidora Fleshe von Brunningen, který byl v r. 1879 povýšen do šlechtického stavu.
  1. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, ISBN 80-7277-039-X (worldcat.org).
  2. [Kolavíková, Jana - Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Jana Kolavíková. In: Forum Brunense : sborník prací Muzea města Brna / Brno : Společnost přátel Muzea Města Brna (2013), s. 77-80. Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně], S. 77–80 
  3. Das Porzellanzimmer aus dem Bruenner Palais Dubsky im Osterr. Museum.
  4. PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ZÁCHRANNÝCHARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V BRNĚ V ROCE 2004 
  5. Brněnská architektura 1815-1915.