Benutzer:Wolfgang Burkart/Liste der Paläste in Brünn
Zur Navigation springen
Zur Suche springen
Název | Obrázek | Část města a adresa | Stručný popis | |
---|---|---|---|---|
Tvrz v Královské zahradě (Území sv.Anny, dnes k-ú.Staré Brno) | Staré Brno, Pekařská | Někdejší hospodářské středisko zeměpanského dvora na Starém Brně, které vzniklo ok. r. 1304 v souvislosti se založením kláštera dominikánek Janem Lucemburským[1]. Tvrz patrně zanikla před Třicetietou válkou a dnes můžeme pouze odhadovat její jednoduchou podobu a dohadovat se o přesné poloze. | ||
Dietrichštejnský hraběcí palác (dolni), resp. Salmovský (Salmův) nebo také palác Salm-Reifferscheidtů | Masarykova 31 | Hraběcí (Dolní) palác na nároží Masarykovy a Josefské ulice býval označován za nejkrásnější brněnský šlechtický palác ve vnitřním městě. Oproti významnějšímu "knížecímu" na Zelném trhu byl zván ""hraběcí" nebo jinak podle polohy "Dolní". Později ve vlastnictví rodiny Salmů. Dnešní budova navazuje na předchozí stavbu, některé části zůstaly zachovány ze starého paláce. | ||
Palác Dubských[2] |
|
Barokní palác ze začátku 18. stol. na nároží ulic České, Středovy a Veselé. Portál s postavami Herkula a Mercura a nahoře pilíře, nesoucí balkon tvořily hlavní dvoupatrovou fasádu o sedmi okenních osách do České ulice. Palác je uváděn v souvislosti s proslulým porcelánovým pokojem hraběte Qiudo Dubského.[3]. Palác byl zbořen r. 1914 na jeho místě místě stojí dům, známý existencí proslulého bufetu Sputnik. | ||
Palác Mitrovských | náměstí Svobody 6 | Palác na nároží náměstí Svobody a ulice Běhounské, jehož celá fasáda byla pokryta bohatým štukovým dekorem. Dvoupatrová fasáda o osmi (sedmi) okenních osách se středním rizalitem, jehož hlavní osa je zdůrazněna balkónovým portálem, sdruženým vstupem na balkón a sdruženými okny v druhém poschodí. Portál byl po zboření paláce v r. 1901 přenesen do Biskupského dvora a tvoří vstup do d´Elvertova křídla. | ||
Althanský palác | Kobližná 3 | Rozsáhlý dům na rohu Kobližné a Kozí ulice byl stavebně připojen k nadačnímu Ústavu šlechtičen Marie Školské. Za 2. světové války značně poškozen bombardováním, odstraněn po válce. Dnes na tomto místě stojí moderní budova Komerční banky. | ||
Kounicův palác na nám. Svobody | nám. Svobody 21 | Na místě dnešní Komerční banky, která vznikla v letech 1930 – 1931, stál palác Kouniců. | ||
Lichtenštejnský palác na nám. Svobody | nám. Svobody | Autorem barokního paláce Kryštofa Pavla z Lichtenštejnu-Kastelkornu na západní nároží tehdejší Hřbitovní uličky do nám. Svobody byl Jan Křtitel Erna. Musel na začátku 20. století ustoupit nově proražené Rašínově třídě. | ||
Belcrediho palác | na výše uvedené fotografii částečně viditelný zcela vpravo | nám. Svobody | Postaven po r. 1778 pro hraběte Antonína Belcrediho. Přestavěn na sklonku 18. století a podruhé na počátku 19. století. Na začátku 20. století musel ustoupit nově proražené Rašínově třídě.[1] | |
Widmanovský palác | ul. Jakubská, ul. Rašínova | Tzv. Widmanovský šlechtický palác patřil královopolské kartouze. Byl zbořen v roce 1887 při přestavbách historického jádra města Brna. Na pozemku tohoto domu a zbořeného kostela sv. Mořice dnes stojí novorenesanční budova, která nesla jméno Německá dívčí měšťanská škola korunní princezny Štěpánky.
Z paláce zůstal portál, který je chráněn jako památka. | ||
Palác barona von Freyenfels | Poštovská | Palác stál na místě Pasáže Alfa, postavené ve 30. letech 20. století. | ||
Palác Serenyiů | Panská | Ze starého šlechtického paláce, který stál v ulici Panské 6-8,[4] se zachoval renesanční portál, který po zbourání paláce přenesen k areálu zámku v Lomnici u Tišnova. Barokní fasáda měla tři nadzemní patra a byla vybavena čtyřmi zdvojenými osami oken, oddělenými pilastry. | ||
Palác Flesche von Brunningen | Milady Horákové 1a | Nedochovaná realizace měšťanského paláce architekta Heinricha von Ferstela byla postavena v l. 1862-1867[5] pro podnikatele v cukrovarnictví a pivovarnictví Isidora Fleshe von Brunningen, který byl v r. 1879 povýšen do šlechtického stavu. |
- ↑ Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Libri, ISBN 80-7277-039-X (worldcat.org).
- ↑ [Kolavíková, Jana - Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně. Jana Kolavíková. In: Forum Brunense : sborník prací Muzea města Brna / Brno : Společnost přátel Muzea Města Brna (2013), s. 77-80. Porcelánový kabinet paláce Dubských v Brně], S. 77–80
- ↑ Das Porzellanzimmer aus dem Bruenner Palais Dubsky im Osterr. Museum.
- ↑ PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ZÁCHRANNÝCHARCHEOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ V BRNĚ V ROCE 2004
- ↑ Brněnská architektura 1815-1915.