Benutzer:Tino Cannst/Roschwitzer Felsen

aus Wikipedia, der freien Enzyklopädie
Zur Navigation springen Zur Suche springen
Dieser Artikel (Roschwitzer Felsen) ist im Entstehen begriffen und noch nicht Bestandteil der freien Enzyklopädie Wikipedia.
Wenn du dies liest:
  • Der Text kann teilweise in einer Fremdsprache verfasst, unvollständig sein oder noch ungeprüfte Aussagen enthalten.
  • Wenn du Fragen zum Thema hast, nimm am besten Kontakt mit dem Autor Tino Cannst auf.
Wenn du diesen Artikel überarbeitest:
  • Bitte denke daran, die Angaben im Artikel durch geeignete Quellen zu belegen und zu prüfen, ob er auch anderweitig den Richtlinien der Wikipedia entspricht (siehe Wikipedia:Artikel).
  • Nach erfolgter Übersetzung kannst du diese Vorlage entfernen und den Artikel in den Artikelnamensraum verschieben. Die entstehende Weiterleitung kannst du schnelllöschen lassen.
  • Importe inaktiver Accounts, die länger als drei Monate völlig unbearbeitet sind, werden gelöscht.
Vorlage:Importartikel/Wartung-2020-08

Vorlage:Infobox - chráněné území Rašovické skály jsou národní přírodní památka v Doupovských horách. Nachází se na západním svahu jednoho z výběžků masívu Nedílu asi jeden kilometr východně od Lestkova u Klášterce nad Ohří v okrese Chomutov. Dominantou chráněného území je přibližně dvacet metrů vysoká a 150 metrů dlouhá skalní stěna s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Mezi kriticky ohrožené rostliny, které na skalách rostou, patří pochybek severní a řeřišník skalní.


2791/5000 Geschichte

Das Naturdenkmal Rašovické skály mit einer Fläche von 35 Hektar [1] wurde am 20. Mai 1992 erstmals vom Bezirksamt in Chomutov deklariert. [2] Rašovické skály gehört seit dem 31. Dezember 2004 zum Vogelgebiet Doupovská hora [3]. Hradiště-Standort von europäischer Bedeutung. [5] Am 15. April 2017 erklärte das Umweltministerium Rašovické skály zum nationalen Naturdenkmal [6], das in der zentralen Liste des Naturschutzes unter der Nummer 1541 eingetragen ist. Das Gebiet wird vom tschechischen Umweltministerium verwaltet. [2]

Obwohl das Gebiet um das Schutzgebiet mit Wäldern bedeckt ist, wurde es in der Vergangenheit abgeholzt und wirtschaftlich genutzt. Ein Beweis dafür sind die lokalen Namen U Spodní louky und U Horní Louky im benachbarten Tal von Suchý potok [7] oder das Vorkommen lichtliebender Pflanzen, die unter dem Felskamm wachsen. [8] Natürliche Bedingungen

Das Schutzgebiet mit einer Fläche von 85.0078 Hektar und einer Höhe von 400 bis 585 Metern befindet sich in den Katastergebieten von Lestkov in der Nähe von Klášterec nad Ohří und Suchý Důl in der Nähe von Klášterec nad Ohří. [2] Es befindet sich am Westhang eines der Kämme, der sich nach Nordosten von einem großen Waldmassiv aus erstreckt, das aus Teilgipfeln Nedíl (616 m), Křížový vrch (640 m) und Nad Lesnou (700 m) besteht. [9] Das dominierende Merkmal des Gebiets ist eine etwa 150 Meter lange und bis zu 23 Meter hohe Felsformation namens Šebská skála (Vorlage: Vjazyce2). [10] Felsvorsprung am östlichen Rand des Schutzgebietes Felsvorsprung am östlichen Rand des Schutzgebietes Geologie, Geomorphologie, Böden

Die geologische Struktur des Gebiets entwickelte sich infolge der vulkanischen Aktivität während des Tertiärs. Auf der untersten Ebene befinden sich die Lahar-Agglomerate, über die allmählich drei Lavaströme flossen. [11] Der niedrigste von ihnen besteht aus Bazanit, im mittleren Teil befindet sich Trachyandezit und der obere Teil besteht aus Basaltlava. Trachyandezit ist in seiner Zusammensetzung mit dem Glockenturm verwandt, und Rašovické skály ist der einzige Ort in der Tschechischen Republik, an dem ein Lavastrom ähnlicher Zusammensetzung dokumentiert ist. [12]

In der geomorphologischen Teilung der Tschechischen Republik liegt der Ort im Doupov-Gebirge, das Teil der Region Podkrušnohorská ist, insbesondere im geomorphologischen Bezirk der Jehličenská Hornatina. [13] Die Felswand wurde durch einen rotierenden Erdrutsch im oberen Pleistozän gebildet, wodurch sich das Bett des Flusses Lestkovský (Rašovický) um 200 Meter verschob. Der Erdrutsch ist 1100 Meter lang und 500 Meter breit. Zwischen ihm und der Felswand sind entwässerungslose Vertiefungen mit kleinen Feuchtgebieten erhalten geblieben. [14]

Bei den Basaltverwitterungen hat sich ein fruchtbarer Bodentyp von Kambium-Eutroph entwickelt, der jedoch aufgrund des großen Gefälles und des nahe gelegenen Grundgesteins an vielen Stellen nur wenige Zentimeter erreicht. Die dünne Bodenbedeckung eignet sich für weniger wettbewerbsfähige Pflanzen und Pflanz

Historie[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Přírodní památku Rašovické skály s rozlohou 35 hektarů[1] poprvé vyhlásil okresní úřad v Chomutově dne 20. května 1992.[2] Od 31. prosince 2004 jsou Rašovické skály součástí ptačí oblasti Doupovské hory[3] Od 15. dubna 2005 tvoří část evropsky významné lokality Doupovské hory s celkovou rozlohou 12 584,7 hektaru[4] a velmi malá část (22 m²) se překrývá s evropsky významnou lokalitou Hradiště.[5] Dne 15. dubna 2017 vyhlásilo Ministerstvo životního prostředí Rašovické skály jako národní přírodní památku,[6] která je v Ústředním seznamu ochrany přírody evidována pod číslem 1541. Oblast spravuje Ministerstvo životního prostředí ČR.[2]

Ačkoliv je okolí chráněného území pokryté lesními porosty, bylo v minulosti odlesněné a hospodářsky využíváné. Dokladem jsou pomístní názvy U Spodní louky a U Horní Louky v sousedním údolí Suchého potoka[7] nebo výskyt světlomilných rostlin, které rostou pod skalním bradlem.[8]

Přírodní poměry[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Chráněné území s rozlohou 85,0078 hektaru a nadmořskou výškou 400–585 metrů se nachází v katastrálních územích Lestkov u Klášterce nad Ohří a Suchý Důl u Klášterce nad Ohří.[2] Zaujímá západní svah jednoho z hřbetů, které vybíhají směrem k severovýchodu z rozlehlého zalesněného masívu tvořeného dílčími vrcholy Nedíl (616 metrů), Křížový vrch (640 metrů) a Nad Lesnou (700 metrů).[9] Dominantou území je přibližně 150 metrů dlouhý a až 23 metrů vysoký skalní útvar zvaný Šebská skála (Vorlage:Vjazyce2).[10]

Skalní výchoz na východním okraji chráněného území
Skalní výchoz na východním okraji chráněného území

4588/5000 Zeichenbeschränkung: 5000 Geologie, Geomorphologie, Böden

Die geologische Struktur des Gebiets entwickelte sich infolge der vulkanischen Aktivität während des Tertiärs. Auf der untersten Ebene befinden sich die Lahar-Agglomerate, über die allmählich drei Lavaströme flossen. [11] Der niedrigste von ihnen besteht aus Bazanit, im mittleren Teil befindet sich Trachyandezit und der obere Teil besteht aus Basaltlava. Trachyandezit ist in seiner Zusammensetzung mit dem Glockenturm verwandt, und Rašovické skály ist der einzige Ort in der Tschechischen Republik, an dem ein Lavastrom ähnlicher Zusammensetzung dokumentiert ist. [12]

In der geomorphologischen Teilung der Tschechischen Republik liegt der Ort im Doupov-Gebirge, das Teil der Region Podkrušnohorská ist, insbesondere im geomorphologischen Bezirk der Jehličenská Hornatina. [13] Die Felswand wurde durch einen rotierenden Erdrutsch im oberen Pleistozän gebildet, wodurch sich das Bett des Flusses Lestkovský (Rašovický) um 200 Meter verschob. Der Erdrutsch ist 1100 Meter lang und 500 Meter breit. Zwischen ihm und der Felswand sind entwässerungslose Vertiefungen mit kleinen Feuchtgebieten erhalten geblieben. [14]

Bei den Basaltverwitterungen hat sich ein fruchtbarer Bodentyp von Kambium-Eutroph entwickelt, der jedoch aufgrund des großen Gefälles und des nahe gelegenen Grundgesteins an vielen Stellen nur wenige Zentimeter erreicht. Die dünne Bodenbedeckung eignet sich für weniger wettbewerbsfähige Pflanzen und Pflanzen, die an Gesteinsoberflächen (Petrophyten) haften. [10] Klima und Hydrologie

Innerhalb der Quitt-Klimaklassifikation liegt Rašovické skály im leicht warmen Bereich von MT7 [2], der durch Durchschnittstemperaturen von –2 bis –3 ° C im Januar und 16–17 ° C im Juli gekennzeichnet ist (die durchschnittliche Jahrestemperatur beträgt etwa 7,5 ° C. [10]). Der jährliche Gesamtniederschlag beträgt 650-750 Millimeter. [15] Die Bäche Rašovický und Suchý leiten Wasser aus dem Gebiet ab. Beide fließen ungefähr einen Kilometer weiter nördlich in die Ohře. [16] Flora Wald in einem Schutzgebiet

Der Grund für den Schutz der Rašovice-Felsen ist die Erhaltung thermophiler Gemeinschaften auf Basaltbasis. [2] Wertvolle Lebensräume sind Grasränder von Felsvorsprüngen und Waldbeständen, die etwa 5% der Schutzfläche ausmachen. [17] Ihre Deckung besteht aus Gras-Kräuter-Gemeinschaften und Sträuchern, von denen Schwarzdorn maßgeblich vertreten ist. Vorlage: Fremdsprache und Steinrose Vorlage: Fremdsprache. Die Hauptbaumart ist Buche Vorlage: An einigen Stellen fremdsprachig Ahorn-Bergahorn Vorlage: Fremdsprachiger Ahorn-Löwenzahn Vorlage: Fremdsprachige Esche Vorlage: Fremdsprache). [17]

In Rašovické skály leben viele gefährdete Pflanzenarten. Unter den vom Aussterben bedrohten sind die Northern Vorlage Doubt: Fremdsprache und Sanddorn, die beide in der Anzahl von Dutzenden von Individuen oder Büscheln auf der Felsschiene wachsen. [20] Aufgrund des nördlichen Zweifels sind die Rašovické-Felsen einer der letzten Vorkommensorte in der Tschechischen Republik. [18] Eine stabile Population der stark gefährdeten grauen Nelke Vorlage: Fremdsprache und Passerine der Wiese Wiese Vorlage: Fremdsprache lebt auch auf dem Felsvorsprung. Zu den vom Aussterben bedrohten Arten zählen, einzigartig im Doupov-Gebirge, [18] Waldanemonen Vorlage: Fremdsprache und Felsplane Vorlage: Fremdsprache und alpiner Buchsbaum Vorlage: Fremdsprache auf einem Felskamm, Goldköpfige Lilie Vorlage: Fremdsprache in Mischwald und kleinblättrigen Populationen und weißer Zwerg Vorlage: Fremdsprache in hellen Wäldern. An der Schnittstelle von Sträuchern und Grasland wächst eine kleine Population des männlichen Vorlage-Rüsselkäfers: Fremdsprache [20] Fauna

Die Fauna ist ebenfalls von Bedeutung. Vom Aussterben bedrohter Wanderfalke im Schutzgebiet Vorlage: Fremdsprachig Von den stark gefährdeten Vögeln in den Felsen von Rašovice nisten die Waldtauben. Vorlage: Fremdsprachiger Specht Auch hier nisten hier unregelmäßig die Falkenarten. Vorlage: Fremdsprache und der gemeine Falke fliegt hier bei der Jagd Vorlage: Fremdsprache. Die vom Aussterben bedrohte Uhu nistet hier schon lange. Vorlage: Fremdsprache und Waldschnepfe Vorlage: Fremdsprache anfällig Grauspecht Vorlage: Fremdsprache und wenig betroffener Schwarzspecht Vorlage: Fremdsprache Schwarzstorch wird regelmäßig beobachtet Vorlage: Fremdsprache und Bienenfresser Waldvorlage: Fremd 20]

Unter anderem gibt es eine stark gefährdete spröde Henne Vorlage: Fremdsprachige Eidechse Vorlage: Fremdsprachige und lebende Eidechse Vorlage: Fremdsprache. [20] In den Jahren vor 2016 wurden Spuren der Luchsvorlage gefunden: Fremdsprache [12] Zugriff Das Schutzgebiet ist über Wald- und Feldstraßen von Suchý Důl oder von Lestkov aus erreichbar.

Geologie, geomorfologie, půdy[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Geologická stavba území se vyvinula působením sopečné činnosti v průběhu třetihor. V nejnižší úrovni se nachází laharové aglomeráty, nad kterými se postupně vylily tři lávové proudy.[11] Nejnižší z nich je tvořený bazanitem, ve střední části je trachyandezit a vrcholové partie tvoří láva bazaltová. Trachyandezit je svým složením příbuzný znělci a Rašovické skály jsou jediným místem v Česku, kde je doložen lávový proud podobného složení.[12]

V geomorfologickém členění Česka lokalita leží v Doupovských horách, které jsou součástí Podkrušnohorské oblasti, konkrétně v geomorfologickém okrsku Jehličenská hornatina.[13] Skalní stěna vznikla rotačním sesuvem ve svrchním pleistocénu, v jehož důsledku se posunulo koryto Lestkovského (Rašovického) potoka o 200 metrů. Sesuv je dlouhý 1100 metrů a 500 metrů široký. Mezi ním a skalní stěnou se dochovaly bezodtoké sníženiny s malými mokřady.[14]

Na čedičových zvětralinách se vyvinul úrodný půdní typ kambizem eutrofní, ale vzhledem k velkému sklonu a blízkému skalnímu podloží dosahuje její mocnost na mnoha místech jen několik centimetrů. Tenký půdní pokryv vyhovuje méně konkurenceschopným rostlinám a rostlinám vázaným na povrchy skal (petrofyty).[10]

Podnebí a hydrologie[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí Rašovické skály leží v mírně teplé oblasti MT7,[2] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci (Průměrná roční teplota je asi 7,5 °C.[10]). Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů.[15] Vodu z území odvádí Rašovický a Suchý potok. Oba se přibližně o jeden kilometr severněji vlévají do Ohře.[16]

Flóra[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Les v chráněném území

Důvodem ochrany Rašovických skal je zachování teplomilných společenstev na čedičovém podkladě.[2] K hodnotným stanovištím patří travnaté okraje skalních výchozů a lesních porostů, které představují asi 5 % rozlohy chráněného území.[17] Jejich pokryv tvoří travino-bylinná společenstva a keře, z nichž je významně zastoupena trnka obecná Vorlage:Cizojazyčně a skalník celokrajný Vorlage:Cizojazyčně Rostou zde také jednotlivé keře jalovce obecného Vorlage:Cizojazyčně[18] Květnaté bučiny zaujímají asi 35 % rozlohy. Hlavním druhem stromu je buk lesní Vorlage:Cizojazyčně místy javor klen Vorlage:Cizojazyčně javor mléč Vorlage:Cizojazyčně jasan ztepilý Vorlage:Cizojazyčně a lípa malolistá Vorlage:Cizojazyčně[19] Přibližně na pětině území rostou smíšené lesní porosty na prudších svazích s výchozy skal (svaz Vorlage:Cizojazyčně).[17]

Rašovické skály jsou místem výskytu řady ohrožených druhů rostlin. Ke kriticky ohroženým patří pochybek severní Vorlage:Cizojazyčně a řeřišník skalní, které oba rostou v počtu desítek jedinců či trsů na skalním bradle.[20] Pro pochybek severní jsou Rašovické skály jednou z posledních lokalit výskytu v Česku.[18] Na skalním bradle žije také stabilní populace silně ohroženého hvozdíku sivého Vorlage:Cizojazyčně a koniklece lučního českého Vorlage:Cizojazyčně. K ohroženým druhům patří, v Doupovských horách ojedinělá,[18] sasanka lesní Vorlage:Cizojazyčně a tařice skalní Vorlage:Cizojazyčně a zimostrázek alpský Vorlage:Cizojazyčně na skalním bradle, lilie zlatohlavá Vorlage:Cizojazyčně ve smíšeném lese a malé populace vemeníku dvoulistého Vorlage:Cizojazyčně a okrotice bílé Vorlage:Cizojazyčně ve světlých lesích. Na rozhraní křovin a travnatých stanovišť roste malá populace vstavače mužského Vorlage:Cizojazyčně[20]

Fauna[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Významná je také fauna. V chráněném území hnízdí kriticky ohrožený sokol stěhovavý Vorlage:Cizojazyčně Ze silně ohrožených ptáků v Rašovických skalách hnízdí holub doupňák Vorlage:Cizojazyčně lejsek malý Vorlage:Cizojazyčně a bývá pozorován skřivan lesní Vorlage:Cizojazyčně lejsek šedý Vorlage:Cizojazyčně a krahujec obecný Vorlage:Cizojazyčně Z ohrožených druhů zde nepravidelně hnízdí také jestřáb lesní Vorlage:Cizojazyčně a při lovu sem zalétá rorýs obecný Vorlage:Cizojazyčně. Dlouhodobě zde hnízdí ohrožený výr velký Vorlage:Cizojazyčně a sluka lesní Vorlage:Cizojazyčně zranitelná žluna šedá Vorlage:Cizojazyčně a málo dotčený datel černý Vorlage:Cizojazyčně Pravidelně bývá pozorován čáp černý Vorlage:Cizojazyčně a včelojed lesní Vorlage:Cizojazyčně kteří hnízdí v navazujícím území.[20]

Z ostatních živočichů se vyskytují silně ohrožení slepýš křehký Vorlage:Cizojazyčně ještěrka obecná Vorlage:Cizojazyčně a ještěrka živorodá Vorlage:Cizojazyčně.[20] V několika letech před rokem 2016 byly nalezeny stopy rysa ostrovida Vorlage:Cizojazyčně[12]

Přístup[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Chráněné území je přístupné po lesních a polních cestách ze Suchého Dolu nebo z Lestkova.[16]

Odkazy[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Reference[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

  1. ↑ Vorlage:Citace monografie
  2. ↑ a b c d e Vorlage:Citace elektronické monografie
  3. ↑ Vorlage:Citace elektronické monografie
  4. ↑ Vorlage:Citace elektronické monografie
  5. ↑ Vorlage:Citace elektronické monografie
  6. ↑ Vorlage:Citace právního předpisu
  7. ↑ Vorlage:Citace monografie
  8. ↑ Vorlage:Citace elektronické monografie
  9. ↑ Doupovské hory (2016), s. 226.
  10. ↑ a b c Plán péče (2017), s. 10.
  11. ↑ Doupovské hory (2016), s. 58.
  12. ↑ a b Doupovské hory (2016), s. 390.
  13. ↑ Doupovské hory 2016, s. 96.
  14. ↑ Doupovské hory (2016), s. 99.
  15. ↑ Vorlage:Citace elektronického periodika
  16. ↑ a b Vorlage:Citace elektronické monografie
  17. ↑ a b Plán péče, s. 8.
  18. ↑ a b c Doupovské hory (2016), s. 229
  19. ↑ Doupovské hory (2016), s. 228.
  20. ↑ a b c d Plán péče, s. 11–12.

Související články[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Externí odkazy[Bearbeiten | Quelltext bearbeiten]

Vorlage:Chráněná území v okrese Chomutov Vorlage:Portály [[Kategorie:Národní přírodní památky v Ústeckém kraji]] [[Kategorie:Evropsky významné lokality v Ústeckém kraji]] [[Kategorie:Chráněná území v okrese Chomutov]] [[Kategorie:Chráněná území v Doupovských horách]] [[Kategorie:Skalní útvary v Doupovských horách]] [[Kategorie:Skalní útvary v okrese Chomutov]] [[Kategorie:Klášterec nad Ohří]] [[Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1992]]

Abgerufen von „https://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Benutzer:Tino_Cannst/Roschwitzer_Felsen&oldid=202505798“